A tenhle je taky nejhorší! O jednom newsletteru, eye catching headlines a touze být lepšími

Lidská mysl je pěkná mrcha a marketéři všeho druhu to dobře vědí. Posuzování lepší-horší je tam zastrčeno někde hluboko a naskakuje ať chceme nebo ne. Weboví a obsahoví specialisté se pak řídí dle hesla: “Když máš pistoli, musíš ji použít” a tak střílí o sto šest. Občas si ale říkám, jestli to není zbytečné.

Včera mi přišel newsletter od jednoho nejmenovaného webu zabývající se řekněme svobodným podnikáním. Obsahem je řada odkazů se spoustou materiálu, který mě někdy hodně zaujme, jindy méně, ale téměř vždy nějak inspiruje. Třeba teď k napsání tohohle textu. Autor má určtě mé osobní sympatie, ale pokaždé když čtu jeho newslettery, říkám si co je na nich zvláštního.
Opakující formulace přídavných jmen a jiných superlativů. Posuďte sami:

Paní ABC je bezpochyby jedna z nejvýraznějších českých advokátek své generace…

nebo: Slečna DEF je špičková profesionálka a přední česká konzultantka v oblasti…

A další: Chlapík XYZ je vyhlášený autor a špičkový ilustrátor známý hlavně…

Pokud otočím text do přesně opačné roviny znělo by to asi takhle:

Paní ABC je bezpochyby jedna z naprosto nevýrazných českých advokátek své generace…

Slečna DEF je strašná amatérka a ta úplně poslední česká konzultantka v oblasti…

Chlapík XYZ je zapadlý autor a nejhorší ilustrátor známý hlavně…

Text je stejně absurdní jako jeho pozitivní verze, ale asi by vás více zarazil při čtení. V případě originálu to tak nefunguje. Proč? Každý si určitě po právu zaslouží být zařazen na stupnici kam náleží, ale tady se jedná o trochu něco jiného. Existuje totiž něco jako eye catching newsletter , eye catching headline apod. neboli text či obsah vedoucí k upoutání vašich očí.
A oni to nejsou vaše oči, ale to co je za nimi. Je to záležitost z psychologie přitažlivosti. V tomto případě trochu té interpersonální - jedná se o osoby popisované nějakým způsobem výjmeční, kteří mohou posílit i náš dobrý pocit, a mixu psychologie médií, kde věci NEJ stimulují pozornost zcela spolehlivě.

Vlastně to není nic jiného než stará dobrá manipulace, jen trošku obratněji podstrčená. Zde navíc docela zbytečná. Možná, že dotyční o ni ani nestojí a účel světí prostředky. Chytne vás tam, kde je to přesně zamýšleno: mimo logickou úvahu vaší hlavy.

Přes city to totiž může v naší hlavě vypadat asi takhle:

My, obyčejní smrtelníci, si v našem nitru připouštíme, že jsme docela nudní, nezáživní a životem zlomené existence kteří neví jak dál.
Pokud nám někdo nabídne příležitost si alespoň poslechnout někoho kdo je prostě ten nej, vyhlášený a úspěšný, chceme vědět co je za tím. Je celkem jedno jestli se chcem rozčílit, inspirovat, skutečně nasát moudro nebo se jen tak pobavit. Důležitý je ten rozpor který nám tam vleze jak rybenka do spáry na WC.

A jsme v pasti posuzování. Obyčejné přídavné jména a takováhle paseka.
Čtenáři bulváru vědí své.

Co s tím ? Asi nic. Možná si poslechnout někde toho bezpochyby nejhoršího, zapadlého amatérského a nikomu neznámého autora. Pokud se vám ho podaří někde sehnat. A nemyslím tím autora tohodle článku, protože ten už čtete :) Pokud vám někdo nebo něco říká, že tohle je to nejlepší, najděte si i to nejhorší. Aby jste alespoň nějak tušili, kde jste vy. Třeba ve starém dobrém zlatém středu.

Další obratné triky které se používají v UX a moderních webech je Tvarová psychologie. Gestalt psychology O tom někdy příště.